v. 3.62
Import naskenovaných map
Ke každému půdorysu můžete použít
jednu nebo více map, které použijete jako podklad při kreslení půdorysu. Tím,
že mapu připojíte, nejsou však žádné prvky půdorysu zadané - mapa tvoří skutečně
jen podklad, který Vám pomůže orientovat se v půdorysu a na jehož
základě pak zadáváte prvky půdorysu (komunikace, stavby, rostliny
a podobně). Map lze připojit hned několik a pak vybrat, kterou
z nich chcete právě zobrazit či jejich zobrazení potlačit. Ze zkušenosti
asi víte, že obrázky sejmuté scannerem zabírají na disku hodně místa a ani
jejich zpracování nebývá nejrychlejší, právě proto, že se zpracovává poměrně
velký objem dat. Největší mapa, se kterou Sadovnická projekce dokáže pracovat,
může mít velikost 30000 x 30000 grafických bodů.
Propojovaný obrázek (mapa) musí být
uložen ve formátu PCX (ZSoft PaintBrush)
a musí být černobílý nebo v 256 barvách nebo odstínech šedi.
Zde si ukážeme příklad
připojení mapy do půdorysu
Takto může vypadat mapa poskytnutá
zadavatelem projektu – původně se jedná o technický výkres pozemku u rodinného
domu pozměněný zadavatelem. Mapa byla dodána na jedné stránce A4. Výkres byl
oskenován při rozlišení 300 dpi a původní měřítko bylo 1:200. Tyto údaje jsou důležité, a později
si ukážeme, jak nastavit parametry oskenované mapy, aby odpovídala skutečnosti.
V hlavní nabídce programu zvolíme
příkaz Projekt > Připojené mapy (.PCX).
V následujícím dialogovém okně „Připojené mapy ... “ klikneme na tlačítko „Přidat“ a v dalším dialogovém okně vyhledáme
soubor s podkladem. V pořadí třetí se zobrazí dialogové okno „Nastavení parametrů připojeného podkladu“. Zde
upravujeme vlastní parametry připojené mapy. V editačním poli „Soubor
s podkladem“ je zobrazena cesta k souboru a jméno souboru. Po
připojení podkladu do půdorysu je důležité nezměnit cestu a jméno, aby program
při práci s připojeným podkladem soubor našel. Do pole „Komentář“ (1)
můžete vepsat popisek nebo poznámku ke konkrétnímu podkladu. Do pole „Měřítko“
(2) se třeba zadat původní měřítko podkladu, který byl oskenován. V našem
příkladu je to hodnota 200. Do polí
„Horizontální rozlišení“ (3) a „Vertikální rozlišení“ (3) vepíšeme rozlišení,
ve kterém byl podklad oskenován. V našem příkladu je hodnota 300 dpi pro vertikální i horizontální
rozlišení. Barvu podkladu ponecháme tmavě modrou (4). Tmavě modrá barva je
výhodná, jak si později ukážeme, pro další práci s připojeným podkladem.
Potvrzením dialogu se vrátíme do
základního dialogového okna, kde přibyla nově vložená mapa. Tlačítkem „Zobrazit“ povolujete či zakazujete zobrazení
konkrétní mapy. Potvrzením dialogu tlačítkem „Zavřít“ se vrátíte do půdorysu, kde se zobrazí námi připojená mapa.
Připojená mapa se ovšem nezobrazí ve
středu půdorysu, ale v pravém spodním rohu. Toto je způsobeno tím, že
střed půdorysu koresponduje s levým horním rohem. Posunout mapu do
požadovaného místa lze jako kterýkoliv jiný prvek půdorysu: pravým tlačítkem
myši vybereme mapu a levým tlačítkem myši ji posunujeme na požadovanou pozici,
v našem případě do středu půdorysu.
Abychom měli jistotu, že připojený
podklad koresponduje s měřítkem půdorysu, změříme vzdálenosti vyznačené na
podkladu. V našem případě je vidět, že ač jsou všechny potřebné hodnoty (měřítko
podkladu, rozlišení v dpi) jsou zadány správně, přeci jen měřítko podkladu (1)
mírně neodpovídá měřítku v půdorysu (2). To může být způsobeno změnou velikosti
při opakovaném kopírování podkladů a v neposlední řadě může dojít ke
zkreslení proporcí podkladu při skenování. Je tedy třeba upravit velikost
připojeného podkladu. To provedeme opět v dialogovém okně „Nastavení parametrů připojeného podkladu“.
V dialogovém okně „Nastavení parametrů připojeného podkladu“ je třeba
změnit údaj „Úprava velikosti (%)“ (1). Novou velikost vypočítáme jako podíl naměřené vzdálenosti (2
z předchozího obrázku) ku skutečné vzdálenosti na podkladu (1
z předchozího obrázku).
Úprava velikosti = Naměřená velikost
(metry) / Skutečná velikost (metry) * 100
Úprava velikosti = 10,70 / 10,83 * 100
= 98,79 (%)
Po změně velikosti podkladu je podklad
zobrazí již v korektním zvětšení. Měřítko podkladu (1) již odpovídá
měřítku v půdorysu (2). V našem příkladu jsme ke změření vzdálenosti
zvolili poměrně malou hodnotu (10,83 metru). Čím větší vzdálenosti pro výpočet
úpravu velikosti zvolíte, tím získáte přesnější výsledek.
A na takto připojený podklad již můžeme
zadávat prvky půdorysu. Zde si všimněte: tmavě modrá barva naskenovaného
podkladu je dostatečně kontrastní proti černé barvě pracovní plochy (půdorysu)
a pohledově neruší prvky půdorysu.
Takto vypadá překreslený půdorys bez
zobrazeného podkladu.
Tipy k připojeným
mapám
· Pokud preferujete
projektování s tužkou na papíře, můžete si do svých „papírových“ podkladů
zakreslit návrh projektu a výsadeb ještě před oskenováním.
Copyright © 2006 Miroslav Kron,
DiS. Kopírování zakázáno.